| 1. | Za Žlutou horou, tam podivný údolí leží, jediná cesta v něm nevedla za celej čas. Jedinej člověk tam nevkročil, co roky běží, nezazněl údolím do dneška jedinej hlas. |
 |
|
| Ref.: | Bílá mlha, černej dým to údolí uzavírá. Nikdo tudy neprošel, tak nikdo nic nezastírá. |
||
| 2. | Čekaj tu cíle i překážky pro cesty příští, nikde však jediná šlápota podkov a bot. Nad touhle pustinou jen vítr, samotář, sviští, jednou snad ňákýmu trápení votupí hrot. |
||
| Ref.: | ... |
||
| 3. | Možná, že prší tu smutek a práší se štěstí, možná, že z voblohy sjede tu náhody blesk. Hladinu zamrzlou hněvem kdo rozbije pěstí, z potoka může pak rýžovat přání a stesk. |
||
| Ref.: | ... |
||
| 4. | Můžeš tam zakopnout vo balvan neústupnosti, než najdeš na konci skalisko přesvědčení. Všude jsou navátý chyby a všechny jsou k zlosti, ten, kdo je udělá, ten tu však ještě není. |
||
| Ref.: | ...1993 |