| 1. | Buď bílou paní, co se po mých hradbách prochází, ať hradu neschází tvůj tichý krok, buď bílou růží, která v mých zahradách rozkvétá, od jara do léta, každičký rok. |
 |
|
| Ref.: | Já budu pevným hradem tvým, jistým a bezpečným, a ty buď mým vším ostatním. |
||
| 2. | Buď bílou studnou, která chladným douškem osvěží, místečkem pod věží, kam chodím snít, buď bílou cestou, co se z dáli k hradu přivine, ať bránu nemine, k nám kdo chce jít. |
||
| Ref.: | ... |
||
| 3. | Buď bílou svící, která komnaty mé osvítí, vše se tu zatřpytí jak bílý sníh, buď bílým plátnem, které stůl i lože prostírá, náruč se otvírá a na rtech smích. 2004 |