| Tak s tímhle liščetem byla největší legrace. Pročpak asi dostal zrovna takovéhle jméno? Chodil pravidelně, jako mládě byl skotačivý a dost nešikovný. Ale nebojácný a zvědavý. A zcela jistě to byl kluk. |
 Jako úplně malé štěně. |
 Tady si nese „ukořistěnou“ kost. |
|
 Překvapený projíždějícím autem. |
 „Co to tady je?“ |
 „Tady nahoře to musím prozkoumat!“ |
 Potřeštěně ve skoku. |
 Vykračuje si jako pán. |
 Skok se trochu nepovedl, takže si natloukl čumáček. |
 Zvědavý pohled na jídlo připravené na zídce. |
 Tahle zatáčka taky nevyšla přesně podle plánu. „Au!“ |
 Na prvním sněhu. |
 Tady se snaží něco velkého vzít do tlamičky. |
 A ona to byla skořápka od vajíčka. |
 „Konečně pořádný kus masa. Ale to jabko si nechte!“ |
 „Tyhle kosti jsou jenom moje!“ |
 Už je z něj docela velký mládenec. Ale ten pohled? |
 S kostí v zubech. |
 „Hotovo! Odcházím.“ |