Zpátky k tetě^

Příslovník – klasická (převážně) česká přísloví

 
Přísloví jsou zde seřazena podle abecedy. Ale taky si je můžete seřadit jinak^.
 
 

Bez práce nejsou koláče.
Bída bídu plodí.
Bližší košile než kabát.
Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.
Co je doma, to se počítá.
Co je šeptem, to je čertem.
Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek.
Co na srdci, to na jazyku.
Co není v hlavě, musí být v nohou.
Co oko nevidí, srdce nebolí.
Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.
Co se vleče, neuteče.
Čas jsou peníze.
Častá krůpěj kámen drtí.
Čert nikdy nespí.
Čert snáší vždycky na větší hromadu.
Čistému vše čisté.
Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění.
Čistota půl zdraví.
Čím kdo zachází, tím také schází.
Člověk míní, pán Bůh mění.
Darovanému koni na zuby nehleď.
Devatero řemesel, desátá bída.
Dobrá rada nad zlato.
Dočkej času jako husa klasu.
Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš.
Dvakrát měř, jednou řež.
Dva jsou rada, třetí zrada.
Hlad je nejlepší kuchař.
Hlavou zeď neprorazíš.
Hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere.
Horší jazyk falešníka nežli kopí protivníka.
Chudoba cti netratí.
Chybami se člověk učí.
Chybovat je lidské.
Chytrému napověz, hloupého trkni.
Chytrost nejsou žádné čáry.
I mistr tesař se někdy utne.
I černá kráva dává bílé mléko.
Jablko nepadá daleko od stromu.
Jak k jídlu, tak k dílu.
Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.
Jak si usteleš, tak si lehneš.
Jaký pán, takový krám.
Je mnoho povolaných, ale málo vyvolených.
Jez do polosyta, pij do polopita.
Jiný kraj, jiný mrav.
Jména hloupých na všech sloupích.
Kam nechodí slunce, tam chodí lékař.
Kam nemůže čert, nastrčí bábu.
Každá liška chválí svůj ocas.
Každý pták své peří chválí.
Každý svého štěstí strůjcem.
Kdo dřív přijde, ten dřív mele.
Kdo hledá, najde.
Kdo chce kam, pomozme mu tam.
Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.
Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti.
Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.
Kdo lže, do pekla klouže.
Kdo lže, ten krade.
Kdo maže, ten jede.
Kdo nic nedělá, nic nezkazí.
Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí.
Kdo rychle dává, dvakrát dává.
Kdo se bojí, nesmí do lesa.
Kdo se moc ptá, moc se dozví.
Kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe.
Kdo sedí na dvou židlích, obvykle spadne.
Kdo seje vítr, sklízí bouři.
Kdo si počká, ten se dočká.
Kdo šetří, má za tři.
Kdo uteče, ten vyhraje.
Když dva dělají totéž, není to totéž.
Když nejde hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře.
Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají.
Když se dva perou, třetí se směje.
Když se kácí les, létají třísky.
Když se štěstí unaví, sedne i na vola.
Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.
Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem.
Komu není rady, tomu není pomoci.
Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.
Komu se nelení, tomu se zelení.
Konec dobrý, všechno dobré.
Kopřivu mráz nespálí.
Kovářova kobyla (a ševcova žena) chodí bosa.
Kutna mnicha nedělá.
Láska hory přenáší.
Láska kvete v každém věku.
Láska prochází žaludkem.
Lehce nabyl, lehce pozbyl.
Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše.
Lež má krátké nohy.
Lékař léčí, příroda uzdravuje.
Líná huba, holé neštěstí.
Líný se ztrhal, aby nemusel jít dvakrát.
Malé ryby, taky ryby.
Mezi slepými jednooký králem.
Méně je někdy více.
Mladí ležáci, staří žebráci.
Mluviti stříbro, mlčeti zlato.
Mnoho psů, zajícova smrt.
Moudřejší ustoupí.
Na hrubý pytel hrubá záplata.
Na každého jednou dojde.
Naděje umírá poslední.
Nečekej, až se zima zeptá, cos dělal v létě.
Nehas, co tě nepálí.
Nechoď ke kováříčkovi, jdi rovnou ke kováři.
Nechval dne před večerem.
Nejlepší obranou je útok.
Nekupuj zajíce v pytli.
Nemusí pršet, stačí když kape.
Není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem.
Není růže bez trní.
Není všechno zlato, co se třpytí.
Neříkej hop, dokud nepřeskočíš.
Nescházejí se hory s horami, ale lidé s lidmi.
Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech.
Nevděk světem vládne.
Nevědomost hříchu nečiní.
Nové koště dobře mete.
Nula od nuly pojde.
O kom se mluvívá, nedaleko bývá.
O mrtvých jen dobře.
Odříkaného chleba největší krajíc.
Odvážnému štěstí přeje.
Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán.
Oheň slámou neuhasíš.
Oko za oko, zub za zub.
Opakování je matka moudrosti.
Opatrnost, matka moudrosti.
Pes, který štěká, nekouše.
Pod svícnem bývá největší tma.
Podle peří poznáš ptáka, podle řeči nezdvořáka.
Potmě je každá kráva černá.
Potrefená husa se vždycky ozve.
Poturčenec horší Turka.
Pozdě bycha honit.
Práce kvapná, málo platná.
Práce šlechtí člověka.
Prázdný sud nejvíc duní.
Pro jedno kvítí slunce nesvítí.
Pro pravdu se každý zlobí.
Proti věku není léku.
Protivy se přitahují.
První vyhrání z kapsy vyhání.
Přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno.
Přelez, přeskoč, nepodlez.
Příklady táhnou.
Příležitost dělá zloděje.
Pýcha předchází pád.
Ranní ptáče dál doskáče.
Ráno moudřejší večera.
Risk je zisk.
Ruka ruku myje.
Ryba a host třetí den smrdí.
Ryba smrdí od hlavy.
Řemeslo má zlaté dno.
S jídlem roste chuť.
S poctivostí nejdál dojdeš.
Sebechvála smrdí.
Sliby, chyby.
Starého psa novým kouskům nenaučíš.
Stokrát nic umořilo osla.
Strach má velké oči.
Střepy přinášejí štěstí.
Světská sláva, polní tráva.
Sytý hladovému nevěří.
Ševče, drž se svého kopyta.
Škoda každé rány, která padne vedle.
Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.
Tichá voda břehy mele.
Trpělivost růže přináší.
Účel světí prostředky.
V jednoduchosti je krása.
V nejlepším je třeba přestat.
V nouzi poznáš přítele.
Ve dvou se to lépe táhne.
Veselá mysl, půl zdraví.
Víc hlav víc ví.
Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá.
Vrána vráně oči nevyklove.
Všeho moc škodí.
Všechno zlé je k něčemu dobré.
Všechny cesty vedou do Říma.
Všude dobře, doma nejlépe.
Všude chleba o dvou kůrkách.
Z cizího krev neteče.
Z nouze čert i mouchy lapá.
Za dobrotu na žebrotu.
Za málo peněz málo muziky.
Zadarmo ani kuře nehrabe.
Zvyk je železná košile.
Žádný učený z nebe nespadl.