Přísloví dle toho, o kom / o čem vyprávějí. Ale taky si je můžete seřadit podle abecedy.
| O apatyce: | Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí. |
| O bábě: | Kam nemůže čert, nastrčí bábu. |
| O bídě: | Bída bídu plodí. Devatero řemesel, desátá bída. Mladí ležáci, staří žebráci. Za dobrotu na žebrotu. |
| O Bohu: | Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Člověk míní, pán Bůh mění. |
| O bouři: | Kdo seje vítr, sklízí bouři. |
| O břehu: | Tichá voda břehy mele. |
| O cestě: | Všechny cesty vedou do Říma. |
| O cizím: | Nehas, co tě nepálí. Z cizího krev neteče. |
| O cti: | Chudoba cti netratí. |
| O čase: | Čas jsou peníze. Dočkej času jako husa klasu. Kdo si počká, ten se dočká. Nechval dne před večerem. Pozdě bycha honit. |
| O čekání: | Kdo si počká, ten se dočká. Nečekej, až se zima zeptá, cos dělal v létě. |
| O čertu: | Co je šeptem, to je čertem. Čert nikdy nespí. Čert snáší vždycky na větší hromadu. Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění. Kam nemůže čert, nastrčí bábu. Z nouze čert i mouchy lapá. |
| O čistotě: | Čistému vše čisté. Čistota půl zdraví. Ruka ruku myje. |
| O darování: | Darovanému koni na zuby nehleď. Kdo rychle dává, dvakrát dává. |
| O dešti: | Nemusí pršet, stačí když kape. |
| O dobrotě: | Za dobrotu na žebrotu. |
| O domově: | Všude dobře, doma nejlépe. |
| O džbánu: | Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. |
| O falši: | Horší jazyk falešníka nežli kopí protivníka. |
| O hladu: | Hlad je nejlepší kuchař. Sytý hladovému nevěří. |
| O hlavě: | Co není v hlavě, musí být v nohou. Hlavou zeď neprorazíš. Prázdný sud nejvíc duní. Ryba smrdí od hlavy. Víc hlav víc ví. |
| O hledání: | Kdo hledá, najde. Kdo chce kam, pomozme mu tam. |
| O hlouposti: | Hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere. Chytrému napověz, hloupého trkni. Jména hloupých na všech sloupích. Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí. |
| O holi: | Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. |
| O holubu: | Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše. |
| O hoře: | Když nejde hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře. Láska hory přenáší. Nescházejí se hory s horami, ale lidé s lidmi. Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. |
| O hostu: | Ryba a host třetí den smrdí. |
| O hrsti: | Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše. |
| O huse: | Dočkej času jako husa klasu. Potrefená husa se vždycky ozve. |
| O chlebu: | Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Odříkaného chleba největší krajíc. Všude chleba o dvou kůrkách. |
| O chudobě: | Chudoba cti netratí. |
| O chuti: | S jídlem roste chuť. |
| O chvále: | Každá liška chválí svůj ocas. Každý pták své peří chválí. Nechval dne před večerem. |
| O chybách: | Chybami se člověk učí. Chybovat je lidské. Sliby, chyby. |
| O chytrosti: | Chytrému napověz, hloupého trkni. Chytrost nejsou žádné čáry. |
| O jablku: | Jablko nepadá daleko od stromu. |
| O jazycích: | Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem. |
| O jazyku: | Co na srdci, to na jazyku. Horší jazyk falešníka nežli kopí protivníka. |
| O jámě: | Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. |
| O jednoduchosti: | V jednoduchosti je krása. |
| O jednookém: | Mezi slepými jednooký králem. |
| O jídle: | Bez práce nejsou koláče. Hlad je nejlepší kuchař. Jak k jídlu, tak k dílu. Jez do polosyta, pij do polopita. Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Láska prochází žaludkem. Odříkaného chleba největší krajíc. Ryba a host třetí den smrdí. Ryba smrdí od hlavy. S jídlem roste chuť. Sytý hladovému nevěří. Všude chleba o dvou kůrkách. |
| O kabátě: | Bližší košile než kabát. |
| O kameni: | Častá krůpěj kámen drtí. |
| O kapse: | První vyhrání z kapsy vyhání. |
| O koláčích: | Bez práce nejsou koláče. |
| O konci: | Kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe. Konec dobrý, všechno dobré. Na každého jednou dojde. Naděje umírá poslední. Nechval dne před večerem. Neříkej hop, dokud nepřeskočíš. Pýcha předchází pád. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. V nejlepším je třeba přestat. Všechny cesty vedou do Říma. |
| O koních: | Darovanému koni na zuby nehleď. Kovářova kobyla (a ševcova žena) chodí bosa. |
| O kopí: | Horší jazyk falešníka nežli kopí protivníka. |
| O kopřivě: | Kopřivu mráz nespálí. |
| O kopytu: | Ševče, drž se svého kopyta. |
| O košili: | Bližší košile než kabát. Zvyk je železná košile. |
| O koštěti: | Nové koště dobře mete. |
| O kováři: | Kovářova kobyla (a ševcova žena) chodí bosa. Nechoď ke kováříčkovi, jdi rovnou ke kováři. |
| O krajíci: | Odříkaného chleba největší krajíc. |
| O krámu: | Jaký pán, takový krám. |
| O kráse: | V jednoduchosti je krása. |
| O krávě: | I černá kráva dává bílé mléko. Potmě je každá kráva černá. |
| O krůpěji: | Častá krůpěj kámen drtí. Nemusí pršet, stačí když kape. |
| O krvi: | Z cizího krev neteče. |
| O kuřeti: | Zadarmo ani kuře nehrabe. |
| O kutně: | Kutna mnicha nedělá. |
| O kůrce: | Všude chleba o dvou kůrkách. |
| O kvítí: | Pro jedno kvítí slunce nesvítí. |
| O lásce: | Láska hory přenáší. Láska kvete v každém věku. Láska prochází žaludkem. Pro jedno kvítí slunce nesvítí. |
| O lenosti: | Komu se nelení, tomu se zelení. Líná huba, holé neštěstí. Líný se ztrhal, aby nemusel jít dvakrát. Mladí ležáci, staří žebráci. Nečekej, až se zima zeptá, cos dělal v létě. |
| O lese: | Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Kdo se bojí, nesmí do lesa. Když se kácí les, létají třísky. |
| O lékaři: | Kam nechodí slunce, tam chodí lékař. Lékař léčí, příroda uzdravuje. |
| O léku: | Proti věku není léku. |
| O létě: | Nečekej, až se zima zeptá, cos dělal v létě. |
| O lhaní: | Kdo lže, do pekla klouže. Kdo lže, ten krade. Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Lež má krátké nohy. |
| O lišce: | Každá liška chválí svůj ocas. |
| O majetku: | Co je doma, to se počítá. Čas jsou peníze. Hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere. Kdo šetří, má za tři. Lehce nabyl, lehce pozbyl. Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše. Malé ryby, taky ryby. Není všechno zlato, co se třpytí. Přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno. Risk je zisk. Zadarmo ani kuře nehrabe. |
| O mazání: | Kdo maže, ten jede. |
| O míře: | Jez do polosyta, pij do polopita. Malé ryby, taky ryby. Méně je někdy více. Nemusí pršet, stačí když kape. Nula od nuly pojde. Odříkaného chleba největší krajíc. S jídlem roste chuť. Stokrát nic umořilo osla. Všeho moc škodí. Za málo peněz málo muziky. |
| O mládí: | Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Mladí ležáci, staří žebráci. |
| O mléce: | I černá kráva dává bílé mléko. |
| O mluvení: | Horší jazyk falešníka nežli kopí protivníka. Líná huba, holé neštěstí. Mluviti stříbro, mlčeti zlato. Neříkej hop, dokud nepřeskočíš. O kom se mluvívá, nedaleko bývá. Podle peří poznáš ptáka, podle řeči nezdvořáka. |
| O mlýně: | Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Kdo dřív přijde, ten dřív mele. |
| O mnichovi: | Kutna mnicha nedělá. |
| O Mohamedovi: | Když nejde hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře. |
| O moudrosti: | Moudřejší ustoupí. Opakování je matka moudrosti. Opatrnost, matka moudrosti. Ráno moudřejší večera. |
| O mouchách: | Z nouze čert i mouchy lapá. |
| O mravu: | Jiný kraj, jiný mrav. |
| O mraze: | Kopřivu mráz nespálí. |
| O muzice: | Za málo peněz málo muziky. |
| O naději: | Kdo hledá, najde. Kdo si počká, ten se dočká. Naděje umírá poslední. Risk je zisk. Všechno zlé je k něčemu dobré. |
| O nebi: | Žádný učený z nebe nespadl. |
| O neštěstí: | Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. |
| O nevděku: | Nevděk světem vládne. |
| O nevědomosti: | Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí. Nevědomost hříchu nečiní. Žádný učený z nebe nespadl. |
| O nezdvořákovi: | Podle peří poznáš ptáka, podle řeči nezdvořáka. |
| O nohou: | Co není v hlavě, musí být v nohou. Lež má krátké nohy. |
| O nouzi: | V nouzi poznáš přítele. Z nouze čert i mouchy lapá. |
| O nule: | Nula od nuly pojde. |
| O obraně: | Nejlepší obranou je útok. |
| O ocase: | Každá liška chválí svůj ocas. |
| O odvaze: | Odvážnému štěstí přeje. Risk je zisk. |
| O ohni: | Nehas, co tě nepálí. Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán. Oheň slámou neuhasíš. |
| O oku: | Co oko nevidí, srdce nebolí. Mezi slepými jednooký králem. Oko za oko, zub za zub. Strach má velké oči. |
| O opakování: | Opakování je matka moudrosti. |
| O opatrnosti: | Opatrnost, matka moudrosti. |
| O oslu: | Stokrát nic umořilo osla. |
| O pádu: | Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Kdo lže, do pekla klouže. Pýcha předchází pád. Škoda každé rány, která padne vedle. Žádný učený z nebe nespadl. |
| O pekle: | Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění. Kdo lže, do pekla klouže. |
| O penězích: | Čas jsou peníze. Kdo šetří, má za tři. První vyhrání z kapsy vyhání. Za málo peněz málo muziky. Zadarmo ani kuře nehrabe. |
| O peří: | Každý pták své peří chválí. Podle peří poznáš ptáka, podle řeči nezdvořáka. |
| O pití: | Jez do polosyta, pij do polopita. |
| O poctivosti: | S poctivostí nejdál dojdeš. |
| O pomoci: | Komu není rady, tomu není pomoci. V nouzi poznáš přítele. Ve dvou se to lépe táhne. |
| O pravdě: | Pro pravdu se každý zlobí. |
| O práci: | Bez práce nejsou koláče. Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek. (Pozítří je taky den!) ... Vrať se Devatero řemesel, desátá bída. Jak k jídlu, tak k dílu. Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Když dva dělají totéž, není to totéž. Komu se nelení, tomu se zelení. Nečekej, až se zima zeptá, cos dělal v létě. Práce kvapná, málo platná. Práce šlechtí člověka. Řemeslo má zlaté dno. Ševče, drž se svého kopyta. |
| O protivách: | Protivy se přitahují. |
| O příkladech: | Příklady táhnou. |
| O příležitosti: | Příležitost dělá zloděje. |
| O přírodě: | Lékař léčí, příroda uzdravuje. |
| O příteli: | V nouzi poznáš přítele. |
| O psu: | Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. Mnoho psů, zajícova smrt. Pes, který štěká, nekouše. Starého psa novým kouskům nenaučíš. |
| O ptaní: | Kdo se moc ptá, moc se dozví. Nečekej, až se zima zeptá, cos dělal v létě. |
| O ptáku: | Každý pták své peří chválí. Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Podle peří poznáš ptáka, podle řeči nezdvořáka. Ranní ptáče dál doskáče. |
| O pytli: | Na hrubý pytel hrubá záplata. Nekupuj zajíce v pytli. |
| O pýše: | Pýcha předchází pád. |
| O radě: | Dobrá rada nad zlato. Dva jsou rada, třetí zrada. Chytrému napověz, hloupého trkni. Komu není rady, tomu není pomoci. Víc hlav víc ví. |
| O ráně: | Škoda každé rány, která padne vedle. |
| O ránu: | Ranní ptáče dál doskáče. Ráno moudřejší večera. |
| O risku: | Risk je zisk. |
| O rozvaze: | Dvakrát měř, jednou řež. Pozdě bycha honit. Ráno moudřejší večera. |
| O ruce: | Ruka ruku myje. |
| O růži: | Není růže bez trní. Trpělivost růže přináší. |
| O rvačkách: | Když se dva perou, třetí se směje. Kopřivu mráz nespálí. Škoda každé rány, která padne vedle. Vrána vráně oči nevyklove. Nejlepší obranou je útok. |
| O rybě: | Malé ryby, taky ryby. Ryba a host třetí den smrdí. Ryba smrdí od hlavy. |
| O rychlosti: | Co se vleče, neuteče. Kdo dřív přijde, ten dřív mele. Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí. Kdo rychle dává, dvakrát dává. Práce kvapná, málo platná. |
| O řece: | Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. |
| O řemesle: | Devatero řemesel, desátá bída. I mistr tesař se někdy utne. Kovářova kobyla (a ševcova žena) chodí bosa. Řemeslo má zlaté dno. Ševče, drž se svého kopyta. |
| O Římě: | Všechny cesty vedou do Říma. |
| O sebechvále: | Sebechvála smrdí. |
| O skákání: | Neříkej hop, dokud nepřeskočíš. Přelez, přeskoč, nepodlez. Ranní ptáče dál doskáče. |
| O slámě: | Oheň slámou neuhasíš. |
| O slávě: | Světská sláva, polní tráva. |
| O slepých: | Mezi slepými jednooký králem. |
| O slibech: | Sliby, chyby. |
| O sloupích: | Jména hloupých na všech sloupích. |
| O slunci: | Kam nechodí slunce, tam chodí lékař. Pro jedno kvítí slunce nesvítí. |
| O smíchu: | Kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe. Když se dva perou, třetí se směje. |
| O smrti: | Čím kdo zachází, tím také schází. Mnoho psů, zajícova smrt. O mrtvých jen dobře. Všechny cesty vedou do Říma. |
| O spravedlnosti: | Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Jak si usteleš, tak si lehneš. Každý svého štěstí strůjcem. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Kdo sedí na dvou židlích, obvykle spadne. Kdo seje vítr, sklízí bouři. Komu se nelení, tomu se zelení. Na hrubý pytel hrubá záplata. Na každého jednou dojde. Nevděk světem vládne. Oko za oko, zub za zub. Přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Za dobrotu na žebrotu. |
| O srdci: | Co na srdci, to na jazyku. Co oko nevidí, srdce nebolí. |
| O stáří: | Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Láska kvete v každém věku. Mladí ležáci, staří žebráci. Proti věku není léku. Starého psa novým kouskům nenaučíš. |
| O strachu: | Kdo se bojí, nesmí do lesa. Strach má velké oči. |
| O stromě: | Jablko nepadá daleko od stromu. |
| O střepech: | Střepy přinášejí štěstí. |
| O střeše: | Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše. |
| O stříbru: | Mluviti stříbro, mlčeti zlato. |
| O sudu: | Prázdný sud nejvíc duní. |
| O svícnu: | Pod svícnem bývá největší tma. |
| O sytosti: | Jez do polosyta, pij do polopita. Sytý hladovému nevěří. |
| O šeptání: | Co je šeptem, to je čertem. |
| O ševci: | Ševče, drž se svého kopyta. |
| O štěstí: | Každý svého štěstí strůjcem. Když se štěstí unaví, sedne i na vola. Odvážnému štěstí přeje. První vyhrání z kapsy vyhání. Risk je zisk. Střepy přinášejí štěstí. |
| O taxíku: | Jaxi usteleš, taxi lehneš. (mimochodem – název oné služby vychází z pobídky: „Taxi nastupte...“) ... Vrať se |
| O tesaři: | I mistr tesař se někdy utne. |
| O tmě: | Pod svícnem bývá největší tma. Potmě je každá kráva černá. |
| O trávě: | Světská sláva, polní tráva. |
| O trní: | Není růže bez trní. |
| O trpělivosti: | Kdo si počká, ten se dočká. Naděje umírá poslední. Trpělivost růže přináší. |
| O třísce: | Když se kácí les, létají třísky. |
| O Turkovi: | Poturčenec horší Turka. |
| O učení: | Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Chybami se člověk učí. Chytrému napověz, hloupého trkni. Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem. Opakování je matka moudrosti. Žádný učený z nebe nespadl. (tedy: učí-li se člověk chybami a opakování je matkou moudrosti... ...pak nejmoudřejší bude ten, kdo neustále opakuje stejné chyby) ... Vrať se |
| O uchu: | Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. |
| O účelu: | Účel světí prostředky. |
| O útěku: | Kdo uteče, ten vyhraje. Moudřejší ustoupí. |
| O útoku: | Nejlepší obranou je útok. |
| O večeru: | Nechval dne před večerem. Ráno moudřejší večera. |
| O veselosti: | Veselá mysl, půl zdraví. |
| O větru: | Kdo seje vítr, sklízí bouři. |
| O vlku: | Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti. |
| O vodě: | Tichá voda břehy mele. |
| O volovi: | Když se štěstí unaví, sedne i na vola. |
| O vrabci: | Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše. |
| O vráně: | Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá. Vrána vráně oči nevyklove. |
| O vyvolených: | Je mnoho povolaných, ale málo vyvolených. |
| O zajíci: | Mnoho psů, zajícova smrt. Nekupuj zajíce v pytli. |
| O zavděčení: | Není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem. Nevděk světem vládne. |
| O záplatě: | Na hrubý pytel hrubá záplata. |
| O zdi: | Hlavou zeď neprorazíš. |
| O zdraví: | Čistota půl zdraví. Kam nechodí slunce, tam chodí lékař. Lékař léčí, příroda uzdravuje. Veselá mysl, půl zdraví. |
| O zimě: | Nečekej, až se zima zeptá, cos dělal v létě. |
| O zisku: | Risk je zisk. |
| O zlatě: | Dobrá rada nad zlato. Mluviti stříbro, mlčeti zlato. Není všechno zlato, co se třpytí. Řemeslo má zlaté dno. |
| O zloději: | Kdo lže, ten krade. Příležitost dělá zloděje. |
| O zpěvu: | Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. |
| O zradě: | Dva jsou rada, třetí zrada. Horší jazyk falešníka nežli kopí protivníka. |
| O zubech: | Darovanému koni na zuby nehleď. Oko za oko, zub za zub. Pes, který štěká, nekouše. |
| O zvyku: | Zvyk je železná košile. |
| O žaludku: | Láska prochází žaludkem. |
| O žebrotě: | Mladí ležáci, staří žebráci. Za dobrotu na žebrotu. |
| O ženě: | Kam nemůže čert, nastrčí bábu. Kovářova kobyla (a ševcova žena) chodí bosa. |
| O židli: | Kdo sedí na dvou židlích, obvykle spadne. |