S kalendářem já mám problém. Nikdy zrovna nevím, co je za den, kolikátého je a co bylo včera. Zato tenhle můj skriptíček to ví úplně přesně. Když do něj napíšete nějaké datum, hned vám spočítá, co to bylo (je, bude) za den v týdnu. Klidně si to vyzkoušejte!
Funguje to jen pro náš letopočet a pro Českou republiku. Přemýšlet o tom, jestli – někdy před naším letopočtem – bylo ve čtvrtek šestého nebo sedmého, je asi celkem zbytečné. Navíc je v tom trochu zmatek, protože roky „př.n.l.“ se počítají jinak v civilním a jinak v astronomickém kalendáři. Tak jsem to nechtěl komplikovat a prostě jsem záporná data zakázal. Od začátku letopočtu to počítá podle juliánského kalendáře. Pravda, na začátku letopočtu už tenhle kalendář existoval, ale asi se jím málokdo mezi Boubínem a Mionší řídil. Nu, nechme tak. Zmatek pak trochu nastal při přechodu na gregoriánský kalendář v roce 1584. Země česká, moravská i slezská na něj „svorně“ přešly každá jindy. Schválně si tam zkuste napsat třeba 20. 1. 1584. A uvidíte sami.
Měsíční kalendář„... a zdálo se, jako by mu někdo na tvář hodil malého králíka,“ říkali prý staří Aztékové o Měsíci v úplňku. A měli pravdu. Vždycky jsem se rád na ten náš Měsíček díval. A strašně dlouho jsem sháněl nějaký způsob, jak bych si sám mohl spočítat, kdy bude příští úplněk.
Nakonec se to povedlo, takže se o to tady podělím.
Skript je založen na výpočtu, který jsem opsal z www.fourmilab.ch, data a hodiny jsou přepočítány pro české podmínky – od roku 1 do roku 8000. To znamená, že je tam zakalkulovaný přechod na gregoriánský kalendář 7. 1. 1584. Platí to tedy pro Čechy a také pro Slezsko, které sice přešlo o 6 dní později, ale náhodou tou dobou nebyl ani nov ani úplněk. Ale neplatí to už v onom inkriminovaném roce pro Moravu, která si s přechodem počkala do 4. října. A taky je tam zakomponovaný každý letní a zimní čas, co jich u nás bylo, je a bude (než to zas někdo převrtá...).
A tady si můžete kliknout a zjistit, kdy byl nebo bude úplněk. Doufám, že se mi sem nebude slejzat moc vlků, psů, vlkodlaků a jiných vyčů (to jsou ti, co vyjí) na Měsíc.
Omlouvám se, ale nemohu si to odpustit: Přestaňte už s tím! Nic dobrého to nepřináší, a nijak mnoho ani nikdy nepřinášelo. Zato spoustě lidí (a já se k nim také hlásím) to bytostně vadí. Co půl roku se vzpamatováváme z nabourání biologických rytmů, z frustrace z ranní, resp. večerní tmy a ze všech nesmyslů s tím spojených. Proč se domlouvat na tom, který čas zachovat? No přeci ten původní, neposunutý! Vím, že neodpovídá skutečnému slunečnímu času na všech místech časového pásma, ale je nejrozumnějším kompromisem. A jestli některému státu vadí, že by se v létě tak pozdě vstávalo, tak ať si změní pracovní dobu. A klidně ať si s ní šoupou dvakrát do roka. Bude to pro všechny daleko pochopitelnější a použitelnější. Howgh!
Když už jsem v tom doporučování a radění – pojďme vůbec kalendář předělat. Měsíce jsou každý jinak dlouhý, přepočítávání dnů v týdnu na data a naopak je náročné... A přitom by stačilo zkrátit měsíe o těch pár dní. Kdyby každý z nich měl přesně čtyři týdny, tedy 28 dní, začínal by každý hezky v pondělí. Stačilo by jen přidat ještě měsíc třináctý (už jsme ho kdysi měli, jmenoval se hruden a vkládal se mezi prosinec a leden, tak u toho zůstaňme). Po těch třinácti měsících už by byl jen jeden den, v přestupných letech dva. Ty mohou zůstat jako svátky a do týdnů je není třeba počítat. Dnešní měsíce stejně neodpovídají cyklům Měsíce, podle kterého se jmenují, tak by holt byly o něco kratší místo současného stavu, kdy jsou (většinou) o něco delší. A bylo by!
Nikdo není nenahraditelný, ale sám sebe k životu fakt potřebuju!